Říjen 2009

Jak ten pták

21. října 2009 v 20:28 | Tomáš
Jak ten pták

Tak tohle si každej přeberte jak chcete, ani já sám už nevím o čem to bylo, ale určitě to nebylo k zamyšlení

Jsi jak pták, co uvěřil,
že jednim letem moře přeměří,
úsměv se moc dneska nenosí,
mládí je v tahu, pryč jsou přímí přenosy.
Tvoje voči, moře, sedmej hřích,
i Ikaros věřil, že je přeletí,
to moře dlouhý jako století,
blbá nálada už neletí.

REF.

Z vosku a per křídla vzlétnou víš,
moře je chladný, čemu nevěříš,
trochu se odraž, než se opálíš,
vosk už kape, voda co byla tu je pryč.

Včerejší noc není dnešní kříž,
ve vočích tma, a v duši mříž,
neutíkej, možná celej život, možná jedna noc,
neni to má parketa, mám toho dost,
bary, kluby, podniky,
chlast, baby, ani zlozvyky,
neni to muj job, neholduju potopě,
tvrdá hudba, možná měkkej pop,
divnej mrak, a falšovanej lob.

REF.

Přeletí Tvý naděje slov,
chci Ti dát štěstí bez náhod,
nemáš co ztratit, a nemáš co mít,
zvláštní přízvuk, nechce odejít.
Podnikavý je to Tvoje svědomí,
padáš k zemi, ztrácíš vědomí,
slzy jsou daně co se neztratí,
co nekoupíš, to se neplatí,
a leť, leťrdál...

Soukromej chór

21. října 2009 v 20:18 | Tomáš
Soukromej chór

Tenhle text vzešel z mé propisky loni, pamatuji si, že byla zima, a deprese hrála na všechny strany...


Bejval snad nejmutnější člověk, co timhle světem prošel,
a cestou vobešel snad kdejakej řád,
na chodníku jen tak štěstí rázem našel,
a měl výsadu, že měl ho každej rád.
Přerostlí křoví se neostříhá,
a voda v řece přece neustane,
snad mu job nikdo nevystřídá,
a on to štěstí prodávat nepřestane.
Na dveřích podpis, pár škrábnutí,
na zemi dopis, že celej svět je na spadnutí.

REF.

Ustává ozvěna na tisíc znaků,
byl slušnej, ale netoulal se v saku,
pod stolem schoval si milion hvězd,
se ságem projel nesčetně měst,
a náhle Boží zvon, udal mu jinej tón,
když šel tam nahoru, andělé spustili jeho soukromej chór.

Na duši měl vrásek víc jak Al Pacino,
ve vočích jiskra, co stála za to,
ohňostroj přezářil pohledem z duše,
ty slova tnou, jak výstřely z kuše,
a při tom nechtěl být rušen.

REF.

Ve světě slepých stal se navždy králem,
ze smyslů dláždil cestu za vítězstvím,
ptáte se proč? Ale on jen právem,
si šel za svym, prožil pravdu, trápil se a taky snil...

Trochu soli do vočí

19. října 2009 v 11:08 | Tomáš

Nikdo to nezmění

Láska, snad vyhasnutá nebolí,
uhašená v louži, čas se strašně plouží,
žárovka, co už léta nesvítí,
nikdo jí nevymění, nikdo to nezmění,
čas nikdo nezastaví, ale nám to nevadí,
Potoky splývají s deštěm, co pochmurný se zdá,
andělé pláčou, pro nás, pro nás dva,
Cesty za poznáním, když jsme na chodbě stáli,
a ta žárovka pořád, stále a furt nic,
Už je to pár let, ale Ty máš ten svůj deník zapadlej pod skříní,
zapomínáš, ale Ty verše, ty tam stále jsou a nesou poselství,
vo tom, že:

REF.Ve vlasech Ti tančí, veselý déšť, jak nespoutaný,
zavři oči, říkej si co chceš, ale Tvý rty jsou nesmlouvavý,
něco mezi náma skáče, je to ta jiskra,
a já jsem šťastnej, žes´to se mnou,se mnou riskla.

Nad ránem vznesl se temný dým,
pálíme mosty, točíme, navzájem se ptáme,
jak skončíme, jak, kdy, kde a kým.
Bere Tě to nějak moc, tak nevíš,
co na to, na to říct,bloudíme krajem jak dva stíny co nikomu nepatří,
zaboucháváš dveře vzpomínek, skleněný, rozbitý jsou, nikdo to nezmění,
pořád tu však zůstávaj vzpomínky, a ty nám nikdo nesmí vzít, o tom, že:

REF.

Hledáme sami sebe, když padá temný nebe,
máme v hlavě jenom kouř ze sirek, který nikdo nezapálil,
nad námi stále tma, žárovka pohaslá, a my v objetí,
poslední polibek, autobus odjíždí, náhle někdo rozsvítí,
ale nikdo to nezmění.
Delší jsou ty noci, co nekončí, plačtivě, bez řečí,
kdo nezná neuvěří, sám kdo se s Bohem měří,
a my bloudíme tím krajem, a někde nám tu hraje,
píseň pro nás, pro nás, pro nás dva,
nikdo nám jí nevezme,
nikdo to nezmění,zůstanou jen vzpomínky na to, že:

REF.

Sorry

14. října 2009 v 18:18 | Tomáš


SORRY

Co je to s Tebou, holka, co mam s Tebou dělat,
Tvá hlava, jak rozpálenej šutr horká,
učila ses francouzsky, ale používáš jen řeč těla,
za prachy se učíš nový slovíčka, každou noc ji máš jak z děla.
Tohle si nech, to si strč za klobouk,
deprese zamčená v těch zdech, bylo dobře,
ale Ty chceš odejít,
Ty chceš zapomenout!!!

REF.
Z tý skvělý holky, za pár let šlápota,
co má dvojky,
bylo nám fajn, nevim proč tu, ale pořád čekam,
vybrala sis daň, a poslala mě někam.

Ať se dívám okolo, ať mám voči na zámek,
proč by se to změnit nedalo, z týhle bitvy končim na zádech,
možná si mě měla ráda, nebo to byl chytrej tah,
každá vzpomínka je dost drahá,
a je vostřejší, než najetej vrah.

REF.

Nejsi věc, tak proč se prodáváš,
záručák máš prošlej, vobčas se hádáš,
nerada prohráváš.
Stojim Ti v cestě, tak sorry, tak mě skopni,
stejně si to vždycky tak dělala!!!
Zkus to! Jen to riskni, Ty mrcho!
Jak mi je? Sklapni, nebuď zvědavá!
Jo, a že sorry...

Třetí...a pak změním styl, slibuju

13. října 2009 v 20:19 | Tomáš
Seznam do nepohody

Leč je mi to líto, všechno se rozplynulo,
ani třetí víno, bolesti nespravilo,
výčitka, zdá se, hlava se zatočila,
vrátila se krátce, nic není jak si naznačila.
Měl to bejt život jak z katalogu firmy BOSS,
víno došlo, slovo má pivo, na lidi mám vážně nos.
Ale měl jsem asi zrovna chřipku, když jsem Tě poznal,
dalas´mi svůj skromnej seznam, prej:Hned to sežeň, nebo se neznám.

REF.Klenoty od Versace, polibek Mona Lisy,
šaty jak od Gucciho, ať přejdou všechny schizy,
domek jak z Holywoodu, slanej smích, sladkej pláč,
zahnat všechnu nudu, a teď už vim, co si, sakra, zač.

Jsem starší ročník výroby, ale záručák ještě platí,
když neděláš, co Ti ten Tvuj novej poručí, holka, tak Tě prostě zmlátí.
Měla ses líp, jen kdybys´neodjela, než jsem Tě poznal, měl jsem Tě za anděla.
Nech mi tu naději, že se neutopim v moři,
kam se jen poděli, Tvý strachy z tančení v bouři.
A jak se tak koukám na ten Tvůj seznam,
půlku věcí z toho vlastně neznám,
ale pořád to tam stojí černý na bílym:

REF.

Slabost, ta mi pro Tebe zbyla,
ale Tvá větroplachost dveře do ráje, lehce rozbila,
tančíš mi pořád v hlavě, až je to divný,
vojedinělej případ, je to dávno, ale pořád silný.

2.song

11. října 2009 v 17:36 | Tomáš
POCHMURNÝ RÁNO

Pochmurný ráno vytáhlo bič,
slzy se lesknou, a Ty jsi pryč,
blbě tamhráli, a já řek:Pojď o dům dál.
Večery zdaj se kratší než dny,
léta Tě hledám, ale mám jenom sny,
v rukávu kluk, a potrhlej károvej král.
Od neděl k pátkům zbývá jen pár,
minut, Ty stojíš, nemáš jít kam,
otevřu oči a zašeptam:LÁSKO VRAŤ SE K NÁM!!!

REF.:
Slzy Tvý, a je z nich moře bezedný,
úsměv, co odhalí víc Tvůj dolní ret,
rok za rokem, krok za krokem,
zakládáš moje psaní, v nichž popisuju Tebe,
a když Tě spatřim, mráz hřeje, teplo zebe.
Takže asi takhle:Pohledy z Tvý duše,
jak amorovi šípy, co vyměnil luk za kuše.

Jak venku leje, chodíš sem tam,
a když se směješ, skrýváš jen žel,
pochmurný vrásky co čas zpátky si vzal.
Být se mnou nechceš, že sama zvládneš to líp,
pár slov a že láska je trik,
jen abych Tě vslík.
REF.
Podívej z okna, čekám tam za plotem,
vem si mou ruku, pojď se mnou kus životem.


Tak to je jeden ze starších, mám jich plno, ale nestíhám to sem dávat, znáte to, každý ráno vstávat, do práce, do školy, sport, psaní, a zase. Někdy si ani nestihnu vyměnit ponožky a jede to pořád dokola, asi je to osud.

Nestíhám-text jedné mé písně

8. října 2009 v 16:14 | Tomáš
Nestíhám

Kdekdo to má spočítaný,
tak jako Titanic,
stačí tak málo, někdy je to mžik.
Ztrácí se Tvý sny,
a zapomínáš co je víra,
jak vesta vod Gucciho,
časem už je jenom splihlá.
Na hlavu mažou nám med,
úsměvy stárnou,
z objetí je kocovina,
ať táhnu někam a hned,
a že je to má vina.

Ref.Nestíhám svůj vlak,
nestíhám, je to rychlík,
nestíhám, z rozjetýho porsche je vrak,
nák sme si na sebe zvykli.
V kupé jsem inkognito,
a voknem fouká,
je mi to hrozně líto,
že na Tvym místě sedí jiná holka.

Úzkost vystrkuje růžky,
venku leje,
sou to snad jen výmyslů snůžky,
snad se někdo upřímně směje.
Ze všech:Kdy se mi vrátíš,
a máš hezký voči,
bolesti kolem srdečních chlopní,
zas něco končí,
zas něco končí.

Ref.

V ságu bez otvorů,
v kytaře beze strun,
tak jako na potvoru,
si stále má nota,
co přehluší řev římanůůů.
Nestíhám,
nestíhám....

Začátek začátku.

7. října 2009 v 23:33
Těšte se, zítra začne začátek začátku, což je samozřejmě lepší než konec konce.
Již zítra o mě něco zjistíte:-). Tedy pokud chcete:-)