Soukromej chór

21. října 2009 v 20:18 | Tomáš
Soukromej chór

Tenhle text vzešel z mé propisky loni, pamatuji si, že byla zima, a deprese hrála na všechny strany...


Bejval snad nejmutnější člověk, co timhle světem prošel,
a cestou vobešel snad kdejakej řád,
na chodníku jen tak štěstí rázem našel,
a měl výsadu, že měl ho každej rád.
Přerostlí křoví se neostříhá,
a voda v řece přece neustane,
snad mu job nikdo nevystřídá,
a on to štěstí prodávat nepřestane.
Na dveřích podpis, pár škrábnutí,
na zemi dopis, že celej svět je na spadnutí.

REF.

Ustává ozvěna na tisíc znaků,
byl slušnej, ale netoulal se v saku,
pod stolem schoval si milion hvězd,
se ságem projel nesčetně měst,
a náhle Boží zvon, udal mu jinej tón,
když šel tam nahoru, andělé spustili jeho soukromej chór.

Na duši měl vrásek víc jak Al Pacino,
ve vočích jiskra, co stála za to,
ohňostroj přezářil pohledem z duše,
ty slova tnou, jak výstřely z kuše,
a při tom nechtěl být rušen.

REF.

Ve světě slepých stal se navždy králem,
ze smyslů dláždil cestu za vítězstvím,
ptáte se proč? Ale on jen právem,
si šel za svym, prožil pravdu, trápil se a taky snil...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama