Konečně...

2. listopadu 2009 v 18:01 | Tomáš

Stará legenda praví, že existují dva milenci, kteří dokázali zastavit čas, porazit smrt, a věčnost a dokázali,
Že v noci svítalo, a ve dne byla noc.. Ta samá legenda říká, že jsou věční, že jejich korky nedokáže zastavit nikdo!
Dokázali spojit dvě srdce v jedno, silné tak, že i armády starého Říma byli vedle nich jen atrakcí pro děti. Tento příběh je skutečný, je jen na vás, jestli mu uvěříte…

Kdo nemá fantazii, zřejmě neuvěří, že něco takového je možné, že něco, co pokládal za obyčejné slovo dokáže, že v létě začne padat sníh, ale nemrzne. Ano, málo lidí znají skutečnou podstatu toho slova. Ale tito dva lidé, Ti věděli, že láska dokáže i moře fouknutím vychýlit řeku ze svých koryt. Začnu od začátku, nikdo přesně neví, kdy se tento příběh začal odehrávat. Nikdo neví jak skutečně tento příběh probíhal a běží dál. Nikdo, mimo mě…

Na samém konci světa, tam, kde se láme sluneční paprsek a věčnost žil sám, neznal ani své jméno, nevěděl odkud přišel, věděl jen jediné, že by rád zjistil skutečnou podstatu toho, proč zde vlastně vůbec je. Proč se jeho nohy dotkli této země. Dlouhé roky žil jako samotář. V lese si postavil dřevěný srub, a každý den chodil sekat dříví. Každý týden pravidelně pokácel jeden strom, a jiný za něj vysadil. Jelikož neznal své jméno začal si říkat podle své oblíbené postavy z jediné knihy, která zdobila jeho knihovnu. Začal si říkat .
Každé ráno potom co vstal, spával nejčastěji na zemi, šel ke svému zrcadlu, které měl zřejmě po svých rodičích a usmál se. Celé dny byl sám, a proto potřeboval milý úsměv, který ho vždy pohladil po duši, měl velice milou tvář, a nejradši ze všeho si psal na papír básně. Dokud byl velice mladý, psal o přírodě a její kráse, o listech, které padají na podzim k zemi a na jaře opět opřádají svojí krásou koruny stromů. O vzduchu, který ho vždy v létě ovinul, když bylo počasí tak horké. Na všem si dokázal najít něco pozitivního.
Později začal snít, básně nebyli o tom co mohl vidět za okny, nýbrž o něčem, co se vidět nedá. Snil o tom, že se jednou dotkne dlaně dívky tak úžasné, že pro ní rozkvete růže i pod sněhem. Snil, že s touto dívkou dokáží chodit po hladině moře, aniž by se trošku namočili. Každý večer si její krásu kreslil prstem na polštář, který sám ušil. Pokaždé byla ještě úžasnější, lesk v jejích očích zářil víc, než blesk na čistém nebi.
Vždy, když zavíral oči před spaním viděl její tvář. Po čase ji vídával i ve snech. Mluvila s ním, ale pokaždé, když chtěla říci své jméno, začala se rozplývat. Až vždy zmizela. Jednoho dne se rozhodl zajít si k malé řícce, která protékala lesem. Chtěl se podívat na hladinu, ale nedokázal to. Několikrát se lehce naklonil, ale neviděl tam svoji tvář, neviděl ani tvář nikoho, koho by znal. Na hladině se skvěla tvář starého muže. Muže, který trpěl. Bylo mu to vidět na očích. Ty jediné poznával. Byli jeho. Copak ta říčka může vidět neviděné???
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Želvák Želvák | 2. listopadu 2009 v 20:55 | Reagovat

No krásné, krásné :-)
Ale příště bez chyb, prosim :D

2 Tomáš Tomáš | E-mail | 2. listopadu 2009 v 21:41 | Reagovat

Bylo to v pořádku, to Ti tiskařští šotci. Ps.takový povídky ode mě neznáš, co?

3 Želvák Želvák | 2. listopadu 2009 v 22:49 | Reagovat

To neznám, opravdu ne, víc takových :D
S těma šotkama něco udělej, neb mě čílí ;)

4 Tomáš Tomáš | E-mail | 3. listopadu 2009 v 16:57 | Reagovat

[3]: Pokusím se. Ale nic neslibuju, mají vlastní hlavu:-)

5 katalyn katalyn | Web | 7. listopadu 2009 v 17:09 | Reagovat

Zkus z toho tolik nedělat pohádku. Spíš to posuň do legendy, plnohosnotnýho příběhu. Dej si taky pozor na opakování výrazů. A bude to dokonalé :-)

6 katalyn katalyn | Web | 7. listopadu 2009 v 17:26 | Reagovat

d

7 Tomáš Tomáš | E-mail | 8. listopadu 2009 v 20:27 | Reagovat

[6]: To pohádka je, všechno je tam takhle naschvál, kdybys viděla mé jiné povídky, tak bys´to poznala:-). Tadytu si totižž píši jen pro radost, ostatní dělám pro umělecký záměr:-)

8 katalyn katalyn | Web | 8. listopadu 2009 v 21:36 | Reagovat

[7]: tak jo :-) nechám se překvapit

9 Tomáš Tomáš | E-mail | 9. listopadu 2009 v 15:12 | Reagovat

[8]: Tak jo:-).

[8]:

[8]:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama