Říjen 2011

Povídka

9. října 2011 v 13:09 | Tomáš
Má nová povídka ke stažení zde:

http://www.uschovna.cz/zasilka/D4WHMNK49M3LRFJK-VV9

New

8. října 2011 v 11:06 | Tomáš
Konečně jsem se dokopal k tomu něco napsat. Nakonec z toho je něco na hraně žánru. Ovšem psal jsem to pro jednu skvělou osobu, který jsem potřeboval dokázat, že nic neni nemožný, pokud to doopravdy chceš a i přes nedůvěru se to musí zvládnout a jít do toho na plný pecky.

Je Ti dost jasný...


1)Věřím v brzkej úsvit,

I když svítat ještě nemá,

Vím, mluvíš mými ústy,

Mluvíš i když si němá.

Nemáš sice křídla,

Ale i tak čekáš, vzletovou dráhu,

Máš sny naprosto - shodný s těma mejma,

Sníš celou noc, nekončíš ani k ránu.


REF.Budeme šťastný,

Až řekneš si:"Co z toho?"

Až ze sněhu Tvého smíchu budou laviny.

Je Ti dost jasný,

Že "nemožný" - je jen slovo,

A k tomu děsně laciný!



2)Přecházíš z jednoho břehu na druhej,

I když most už vzala voda,

Píšeš vzkaz do sněhu výstižném,

Jinej by roztál, ale Tvůj přetrvá.

Chodíš si lehkostí jednorožce,

I když víš, že se chytit nedá,

Nečekáš na popel fénixe

I když je jen mýtus, Tobě to neva-dí.


REF.Budeme šťastný,


Až řekneš si:"Co z toho?"



Až ze sněhu Tvého smíchu budou laviny.



Je Ti dost jasný,



Že "nemožný" - je jen slovo,



A k tomu děsně laciný!



3)Až nebudeš mít chuť se smát,

Až zas jednou budeš tápat,

Začni říkat:"Jistě!" žádný:"Snad."

Stačí to jen chápat.