Říjen 2014

Pod vlajkou šílenců

21. října 2014 v 14:49 | Tomáš
1)Pod vlajkou šílenců,
přátel, co nepřejí,
milenek, milenců,
falešných nadějí.
Faleš svou schováváš,
za plentou iluzí,
lži nikdy neříká,
jen pravdu zamlží.
Ref.
Dny noci nestřídaj´,
proto jsou dlouhý,
nic už mi nezbývá,
než v sobě sám bloudit.
A v půlce bludiště,
ztratil jsem stopu,
teď už vim pro příště,
s Tebou jámu si kopu.

2)V Tvym vlastnim blázinci,
jsem předmětem zkoumání,
konstantou divnosti,

ten, co tu zaclání.
Malířem bez barev,
v muzeu bez lidí,
bez múzy, bez palet,
A Ty mě neslyšíš, a Ty mě nevidíš!

Lehká jako vítr

9. října 2014 v 15:00 | Tomáš
Lehká jak Vítr

1) Ukážu Ti jen,
jak padá hvězdný prach,
v pokoji bez oken,
a Ty ses začla smát:
Že svádět neumím,
ale jinak, že sem sladkej,
a než Tě políbím,
šeptáš lásko zhasnem.

Ref. S nočním vanem splývá,
Tvůj dech ve spaní,
o Tobě jsem sníval,
jak Tě držím ve dlaních.
Jak Ti plním každé přání,
když luna zářivá,
Ti modré z nebe snese,
řeknu:"Jsi ta jediná."

2) Dlouho jsem se bál,
a teď vím, že jsi pravá,
když do trávy v objetí,
naše hvězdy padaj´.
Máš oči barvy snu,
který se mi zdává,
a vlasy z blankytu,
záře polární.

Ref.

3) Ať Tě nepouštím,
a ta chvíle bude věčná,
ať vždycky nad ránem,
do vlasů Ti šeptám.
S příchodem úsvitu,
z Tvých řas motýl vzlétá,
a ze skrání do vlasů,
Ti slza štěstí stéká.