Prosinec 2014

Abych nezapomněl

31. prosince 2014 v 12:44 | Tomáš
Jelikož zapomínání je moje skvělá vlastnost. Tak před dvěma lety jsem sliboval písničku pro Yury Adropov experience. Ovšem já jsem si počkal do comebacku Janoty 1935, pro kterého byla primárně určena a už je napsaná. Příští rok Vám sem hodim text, hudba je teprve v přípravě.
Ale varuju Vás, bude to celkem uderground ;-).

A to hlavní PF 2015! :)

Jedna smutná na konec roku

30. prosince 2014 v 16:01 | Tomáš
Sic sem dávám jednu smutnou, Vám všem přeji, abyste se měli daleko lépe. PF 2015

1)Do ranní kávy času dost,
To když se v noci budím,
Nejde vrátit minulost,
Chtělas´ mě jen z nudy.
Půl noci s doutníkem,
Už na posteli sedím,
Steskem polštář protkaný,
Že už Tě na něm neuvidím.

Ref 1.)
Holka, to bolí jako čert,
Mělas´mě ráda,
Teď jsem blbej kanadskej žert.
Ukradlas´ mi srdce,
To se nedělá,
Rozsekla ho v půlce,
A tos´ neměla

2)Osamocen v karavaně,
Pouště navždy opuštěných,
Rozcuchaný neurvale,
Láska byl můj nejtěžší hřích.
Oči pláčem zahalené,
Uvězněné do čtyřech stěn,
Úsvit oknem vkrádá se,
A já dál jsem noci vězněm.

Ref 1 + Ref 2
Ref 2.) Darovals´mi srdce,
Já ho odmítám,
Co se nedá vrátit,
Nikdy nepříjmám.

3)Zimní noci brzy nevstávaj´,
Ty jenom všechno berou,
Zředěnou lásku pohřbívaj´,
Měl jsem půlku a chtěl celou.

Ref1 + Ref 2

Dodatečná

29. prosince 2014 v 15:57 | Tomáš
Ještě dodatečně přidávám jeden text, co jsem napsal už loni na Vánoční svátky. Na další rok mám už skoro hotovej další, tak netřeba se bát :).

Nadějní

1)V přístavní hospodě,
hráli jsme to, co se nemá,
kousek vod orloje,
hlavně Stouny a Dylana.
Šéf zamknul lokál,
řek´, že se něco chystá,
výjdeme do ulic,
pro svůj dárek vod Ježíška.


Ref.

I Ježíšek letos klíčema,
na Vánoce zazvoní,
spolu se štrůdlama,
svoboda zavoní.

2)Víc jak měsíc do Vánoc,
do naděje den nebo dva,
všichny pod koně na pomoc,
budem´zvonit vším čím se dá.
S sebou odvezte si,
Dědu mráze za hranice,
my chcem´na mši o půlnoci,
hledat kosti v kapří rybce!

V pokoji

8. prosince 2014 v 9:26 | Tomáš
1)Ze spaní něco šeptáš,
když Tě líbám do vlasů,
a jak se na to ráno zeptáš,
já sledoval jen barvu Tvého hlasu.
Po ránu se sladce stydíš,
a schováváš do peřin,
bez brýlí snad neuvidíš,
jak si Tě celou noc prohlížím.


Ref. Tak počítám si potmě,
tvý pihy na zádech,
Pro Tvůj úsměv letmě,
snad krátí se mi dech.
Záclony Ti na líc kreslí,
černo oranžový pléd,
když ptáš se, proč už nespím,
odpovím jen: "Jsi můj celý svět."


2)Vlasy Ti deštěm voní,
v opuštěný garáži,
při našem prvním políbení,
v tý chvíli jako z vitráží.
Celý pokoj z plyše máš,
když na postel děláš nálety,
mnoho let čekal jsem,
pak vyšel jsem Ti v ústrety.


Ref.


3)V dlaních nevadnoucí květy,
sladce růžolící tvář,
v srdci bijí kastaněty,
to když mě objímáš.