Říjen 2015

V propasti blbosti

15. října 2015 v 19:32 | Tomáš
1) Jsem asi jedinej,
kdo díru nevidí,
v ňákym tom ozónu,
ve světě bez lidí.
Z mraků lepim koláže,
vubec se nedivim,
vono se ukáže,
že jenom my dva jsme prim.

Ref. V propasti blbosti,
zklamaná osudem,
s dobrakem vod kosti,
tak co s tim provedem.
Ty si ta naivní,
a já ten dobrák,
tak si nás prohlídni SVĚTE,
dáme na frak.

2)Pro všechno na světě,
udělam cokoli,
Ty jsi to všechno mí,
píšu na lahev vod coly.
Mou výhrou ve sportce,
mým tajným místem,
a všechno ostatní je vážný,
jak hodinky s vodotryskem.

Ref.

3)Bílá kočka přes cestu,
no to je teda smůla,
snad tolik štěstí unesu,
tváříš se jak - paní Columbová.

Vyhnání z ráje

1. října 2015 v 10:20 | Tomáš
Vyhnání z ráje

1) Dobře víš, duše Tvá,
je z půlky psaná kniha,
plná prázdných vět,
prosáklá decí lacinýho vína.
Na líci zdobená,
krásou starých filigránů,
explicitem končená,
hrdinku láska vzala na hůl.

Ref. Tak si píšeš pověsti,
o vyhnání z ráje,
o jab´ku strasti, bolesti,
co nikdy neuzraje.
A tu bolest tajíš,
pod maskou bájných májů,
jak cejch Ti slunce pálí,
jména zrádných Don Juanů.

2) Na stránky psali mnozí psanci,
a do tiráže připsali pár řádků,
pracháči, zoufalci, vytrvalci,
než přešli do bulvárních plátků.
Že prý se vrátěj´,
a dopíšou Tvůj příběh,
při těch lží slibujou,
Ti věčnost slávy Hesperidek.

Ref.

3) Rozpitý je inkoust,
kde ztrácí se Tvá cesta,
v papír brk se zarývá,
slova jsou jenom levný gesta.