Prosinec 2017

Zasněžená léta

24. prosince 2017 v 8:36 | Tomáš
Zamyslel jsem se nad tím, co si vlastně běhěm těch let svého života přejeme od Ježíška a vyšel mi následující text.
Každá sloka zaznamenává desetiletí od dětství, dále nás provede pubertou a to až do dospělosti.
Krásný svátky.

1)V obýváku voní stromek,
velký jako malý dům,
snad sto kabelů od žárovek,
pak nešel proud sousedům.
Moře dárků pod jedlí,
angličáky, pogy, walkmana,
po večeři, leč přejedlí,
čekala vanilková odměna.

Ref. Celý dny v napětí,
z toho zda přiletí,
když už jsem dopis mu psal.
Dny jsou jak potoky,
změní se na roky,

donesl i co jsem neobjednal.


2)Že už je nám hodně,
ve chvílích s prvním cigárem,
nebudem´ žít staromódně,
místo kapra - pivo s ovarem.
Naše náctiletá přání -
dárky obálkovým systémem,
spoření na poníky, tetování,
revolta byla naším motorem.

Ref.

3)Čas dal mi do vínku,
třicet let, dvě hypotéky,
a ráno po vánočním večírku,
pocit vypité vinotéky.
Novou postel mojí milé,
a za to pusa pod jmelím,
věty čistě sněhobílé,
že nás nic nerozdělí.

Ref.

4)První fotky našich dětí,
saně a jejich první jízda,
marné sny - ať nevyletí,
mávnutím křídel z rodného hnízda.
Zda smím si ještě přát,
ať mají zdraví, humor štěstí,
a co jsme si přáli tolikrát,
ať nikdy nesejdeme z cesty.

Ref.